Užovka: Neškodná kráska našich zahrad?

Užovka: Nejedovatý had Česka

Užovka je v České republice poměrně hojně se vyskytující had. Patří do čeledi užovkovitých a je nejedovatá. V Česku se můžeme setkat se třemi druhy užovek: užovkou obojkovou, užovkou hladkou a užovkou podplamatou. Užovka obojková je největší z nich a poznáme ji podle žlutých půlměsíců za hlavou. Žije v blízkosti vody a živí se obojživelníky a rybami. Užovka hladká je menší a štíhlejší, s šedohnědým zbarvením. Obývá sušší prostředí a loví především ještěrky. Užovka podplamatá je vzácnější a vyskytuje se pouze na jižní Moravě. Má ráda teplo a živí se hmyzem a drobnými savci. Všechny druhy užovek jsou pro člověka neškodné a užitečné, protože regulují populace hlodavců a dalších živočichů. Pokud na užovku v přírodě narazíte, nechte ji být a pozorujte ji z bezpečné vzdálenosti.

Vzhled a charakteristika užovky

Užovka obecná (Natrix natrix) je nejedovatý had z čeledi užovkovitých. Dorůstá délky až 120 cm, ale obvykle bývá menší. Samice jsou větší než samci. Tělo užovky obecné je štíhlé a elegantní s oválnou hlavou, která je zřetelně oddělena od krku. Zbarvení je variabilní, od šedohnědé přes olivově zelenou až po hnědou. Charakteristickým znakem jsou žluté, oranžové nebo bělavé půlměsíčité skvrny za hlavou, které daly užovce i její druhové jméno. Břicho je světlejší, obvykle šedé, s tmavými skvrnami. Užovka obecná se vyskytuje v blízkosti vodních ploch, kde loví žáby, pulce a drobné rybky. Je to plachý a neútočný had, který se v případě ohrožení brání uvolněním zapáchajícího sekretu z kloaky nebo předstíráním smrti.

Rozšíření a biotop užovky

Užovka obojková, latinsky Natrix natrix, je rozšířená po téměř celé Evropě, s výjimkou Irska, severní Skandinávie a některých středomořských ostrovů. Východní hranice jejího rozšíření zasahuje až do střední Asie. V České republice se vyskytuje hojně, od nížin až po horské oblasti, a to až do nadmořské výšky 1 200 metrů. Užovka obojková je had vázaný na vodní prostředí a jeho okolí. Nejčastěji ji lze nalézt v blízkosti rybníků, jezer, pomalu tekoucích řek, mokřadů a rašelinišť. Vyhledává místa s dostatkem vegetace, která jí poskytuje úkryt a zároveň vhodné podmínky pro lov kořisti. Mezi její oblíbené úkryty patří nory hlodavců, dutiny pod kořeny stromů, husté porosty rákosu a dalších vodních rostlin. Důležitým faktorem pro výskyt užovky obojkové je také dostatek potravy. Živí se převážně obojživelníky, jako jsou žáby, ropuchy a čolci, ale nepohrdne ani menšími rybami, ještěrkami či hmyzem.

Užovka, tvor tak plachý a přesto opředený mýty a pověrami. V lidech vzbuzuje strach, ačkoliv je pro ně neškodná. Její elegance a ladnost pohybu je fascinující, a přesto je často nepochopena a pronásledována.

Bořivoj Růžička

Potrava a lov užovky

Užovky, elegantní a nejedovatí hadi, jsou rozšíření po celém světě. Jako predátoři se živí rozmanitou stravou, která se liší v závislosti na druhu a prostředí, ve kterém žijí. Užovky obecné, často k vidění v blízkosti vodních ploch, se specializují na lov obojživelníků a ryb. Jejich jídelníček zahrnuje žáby, pulce, ale i menší ryby a bezobratlé živočichy. Užovky hladké, obývající sušší oblasti, se zaměřují na ještěrky a drobné savce. Svou kořist loví rychlým výpadem a následným uškrtením. Užovky, na rozdíl od zmijí, nemají jedové zuby, a proto svou kořist polykají vcelku. Díky pohyblivým čelistem dokáží pozřít i kořist větší, než je jejich hlava. Po vydatném jídle vydrží užovka bez potravy i několik týdnů.

Rozmnožování užovky

Užovky, patřící do čeledi užovkovitých, jsou vejcorodí hadi. To znamená, že se nerozmnožují kladením vajec, ale rození živých mláďat. Páření užovek probíhá obvykle na jaře, krátce po probuzení ze zimního spánku. Samci v tomto období svádějí mezi sebou souboje o samice, při kterých se přetlačují a snaží se jeden druhého přimáčknout k zemi. Vítězný samec se pak páří se samicí. Březost u užovek trvá obvykle 2 až 3 měsíce. Samice rodí 4 až 10 mláďat, která jsou ihned po narození samostatná a připravená k lovu. Užovky se dožívají v průměru 10 až 15 let, v zajetí se mohou dožít i více. Mláďata užovek jsou často terčem útoků dravců, jako jsou draví ptáci, ježci nebo kuny. Dospělé užovky mají jen málo přirozených nepřátel, patří mezi ně například jezevci, lišky nebo čápi. Užovky hrají důležitou roli v ekosystému, protože se živí hmyzem a drobnými hlodavci, kteří by se jinak mohli přemnožit.

Vlastnost	Užovka obojková (Natrix natrix)	Užovka stromová (Zamenis longissimus)
Velikost dospělého jedince	Až 120 cm	Až 150 cm, vzácně až 200 cm
Zbarvení	Šedé až olivově zelené s charakteristickými žlutými skvrnami za hlavou	Hnědá, olivově zelená až šedá, mláďata s kresbou podobnou užovce obojkové
Výskyt v České republice	Běžná	Vzácnější, teplejší oblasti
Jedovatost	Nejedovatá	Nejedovatá

Užovka a člověk: Mýty a realita

Užovka obecná je v Česku hojně rozšířený had, který v lidech často vyvolává strach a odpor. Pravdou ale je, že užovky jsou pro člověka naprosto neškodné. Nejsou jedovaté a ani nemají dostatečně silné čelisti, aby mohly člověka kousnout a způsobit mu zranění. Naopak, užovky hrají v ekosystému důležitou roli. Živí se hmyzem, hlodavci a obojživelníky, čímž pomáhají regulovat jejich populace. Bohužel, i přes svou užitečnost jsou užovky často zabíjeny lidmi, kteří se jich bojí nebo je považují za škůdce. Je důležité si uvědomit, že zabíjení užovek je v Česku nezákonné a navíc škodlivé pro životní prostředí. Pokud na své zahradě najdete užovku, nejlepší, co můžete udělat, je nechat ji být. Sama se odplazí a vy se nemusíte bát, že by vám jakkoli ublížila.

Ochrana užovky v České republice

Užovka obecná (Natrix natrix) je nejedovatý had, který je v České republice chráněný zákonem. Patří mezi ohrožené druhy a jeho ochrana je proto velmi důležitá. Užovky jsou pro člověka neškodné a užitečné, protože se živí hmyzem, hlodci a dalšími drobnými živočichy. Mezi hlavní hrozby pro užovky patří ničení jejich přirozeného prostředí, jako jsou mokřady, louky a lesy. Dalším problémem je doprava, protože užovky jsou často přejeté auty. Lidé se užovek často bojí a zabíjejí je, i když jsou pro ně neškodné. Je důležité si uvědomit, že užovky jsou důležitou součástí ekosystému a jejich ochrana je nezbytná pro zachování biodiverzity. Pokud se setkáte s užovkou ve volné přírodě, nechte ji být a pozorujte ji z bezpečné vzdálenosti.