Tajemství volavky popelavé odhalena!

Vzhled a velikost

Volavka popelavá je impozantní pták s nezaměnitelným vzhledem. Dorůstá do značné velikosti, s délkou těla až 98 cm. Rozpětí křídel je pak ještě úctyhodnější a dosahuje 170 až 195 cm. Pro srovnání, je tedy o něco větší než čáp bílý. Váha se pohybuje od 1 do 2 kg, přičemž samci bývají o něco mohutnější než samice. Peří je zbarveno převážně do světle šedých odstínů, s nápadně tmavšími letkami. Krk je dlouhý a esovitě prohnutý, během letu ho volavka drží stažený, na rozdíl od čápů nebo jeřábů. Nohy jsou dlouhé a žlutě zbarvené. Charakteristický je také zobák, který je dlouhý, silný a špičatý, ideálně přizpůsobený k lovu ryb. Volavky popelavé se vyznačují pohlavním dimorfismem, což znamená, že samci a samice se liší ve vzhledu. Samci jsou o něco větší a mohutnější, s nápadnějším chocholem per na hlavě.

Rozšíření a prostředí

Volavka popelavá je rozšířena po celém světě s výjimkou Arktidy, Antarktidy a Austrálie. V Evropě se vyskytuje celoročně, v zimě se stěhuje pouze do teplejších oblastí. V České republice je volavka popelavá běžným druhem ptáka, který se vyskytuje na celém území, a to jak v nížinách, tak i na horách. Početnost volavek popelavých v České republice v posledních letech mírně stoupá. Volavka popelavá obývá širokou škálu mokřadních biotopů, jako jsou rybníky, jezera, řeky, potoky, močály a rákosiny. Důležitým faktorem pro výskyt volavek popelavých je dostatek potravy, kterou tvoří především ryby, ale také obojživelníci, plazi, hmyz a drobní savci. Volavka popelavá je adaptabilní druh, který se dokáže přizpůsobit i životu v blízkosti člověka. Často ji můžeme spatřit v blízkosti rybníků, kde loví ryby. V zimě se volavky popelavé shlukují do hejn a vyhledávají nezamrzlé vodní plochy, kde nacházejí potravu.

Potrava a způsob lovu

Volavka popelavá je zdatný lovec, jehož jídelníček se skládá převážně z ryb. Právě ty tvoří až 90 % její potravy. Volavka je schopna ulovit ryby o délce až 25 cm, ale nepohrdne ani menšími jedinci, pulci, žábami a dalšími vodními živočichy. Kromě vodní říše se volavka občas vydá i na lov na souši, kde si pochutná na hmyzu, hlodavcích nebo i menších ptácích. Při lovu se volavka pohybuje pomalu a tiše, často stojí nehybně na jedné noze a trpělivě čeká na kořist. Jakmile se kořist přiblíží, volavka bleskurychle zaútočí svým dlouhým a ostrým zobákem.

Hnízdění a rozmnožování

Volavka popelavá hnízdí obvykle v koloniích, které mohou být tvořeny pouze několika páry, ale i stovkami jedinců. Tyto kolonie, nazývané hnízdiště, se nejčastěji nacházejí na vysokých stromech v blízkosti vodních ploch. Hnízda jsou rozměrná, stavěná z větví a vystlaná trávou a listím. Samice snáší 3 až 5 vajec, na kterých se v sezení střídají oba rodiče. Inkubace trvá přibližně 25 dní. Mláďata se líhnou slepá a neopeřená, zcela závislá na péči rodičů. Ti je krmí rybami a jinou vodní potravou, kterou jim vyvrhují z volete. Mladé volavky jsou schopné letu ve věku 7 až 8 týdnů a pohlavní dospělosti dosahují ve 2 letech. Volavka popelavá je monogamní druh, páry spolu často setrvávají po dobu několika hnízdních sezón.

Zvuky a komunikace

Volavka popelavá není zrovna zpěvný pták. Její hlasové projevy bychom spíše popsali jako chraplavé a drsné zvuky. Nejčastěji se ozývá při vzletu a přistání, kdy vydává hlasitý skřek "kraaak". Tento zvuk slouží k komunikaci s ostatními volavkami, ať už jde o varování před nebezpečím nebo o udržení kontaktu v hejnu. Během hnízdění se ozývá tlumenějším "gok" nebo "geg", kterým se dorozumívá s partnerem a mláďaty. Zajímavé je, že intenzita a frekvence hlasových projevů se liší v závislosti na situaci. Například při obraně hnízda před vetřelcem je skřek mnohem agresivnější a hlasitější. Hlasové projevy jsou pro volavky popelavé, stejně jako pro ostatní druhy ptáků, důležitým nástrojem komunikace, který jim umožňuje přežít a rozmnožovat se.

V tichosti, na jedné noze stojící, hledí volavka popelavá do vod jezera. Její trpělivost je nekonečná, stejně jako krása odrazu krajiny na hladině.

Zdeněk Dvořák

Ohrožení a ochrana

Volavka popelavá, i přes svou značnou velikost a relativní hojnost, čelí v současnosti řadě hrozeb. Ztráta přirozeného prostředí v důsledku odvodňování mokřadů a regulace toků řek je jedním z nejvýznamnějších faktorů ohrožujících populace volavek. Intenzifikace zemědělství a s ní spojené používání pesticidů vede k úbytku kořisti, jako jsou ryby, obojživelníci a hmyz. Volavky popelavé se také stávají oběťmi kolizí s elektrickým vedením, zejména v blízkosti vodních ploch. Ochrana volavek popelavých spočívá především v ochraně a obnově jejich přirozeného prostředí, mokřadů a říčních niv. Důležité je také omezení používání pesticidů v zemědělství a zabezpečení elektrického vedení proti kolizím s ptáky.

Porovnání volavky popelavé s jinými ptáky

Vlastnost	Volavka popelavá	Čáp bílý
Délka těla (cm)	90-100	100-115
Rozpětí křídel (cm)	155-195	180-218
Hmotnost (g)	1000-2000	2500-4400
Hlavní potrava	Ryby	Hlodavci, obojživelníci

Zajímavosti o volavce popelavé

Volavka popelavá je velký pták s rozpětím křídel až 195 cm. Její výška se pohybuje mezi 90 až 100 cm a hmotnost dosahuje až 2 kg. Charakteristickým znakem je esovitě prohnutý krk, který v letu skládá do tvaru písmene „S“. V letu má pomalé a majestátní mávání křídel. Volavka popelavá se živí převážně rybami, které loví v mělké vodě. Číhá trpělivě na kořist a pak ji bleskurychle chytí svým dlouhým zobákem. Kromě ryb se živí i obojživelníky, plazy, hmyzem a malými savci. Volavka popelavá hnízdí v koloniích, které mohou čítat až několik set párů. Hnízda si staví na stromech v blízkosti vody. Samice snáší 3 až 5 vajec, na kterých se střídá v sezení se samcem. Mláďata se líhnou po 25 až 28 dnech a rodiče je krmí vyvrhováním potravy z volete. Volavka popelavá je v České republice chráněným druhem.