Tajemství mnohonožky: Co jste o ní nevěděli?

Mnohonožky: Přehled

Mnohonožky jsou fascinující stvoření patřící do kmene členovců a podkmene mnohoštětinatců. Na rozdíl od svých příbuzných, stonožek, mají mnohonožky na většině tělních článků dva páry nohou. To jim umožňuje pomalý, ale vytrvalý pohyb, při kterém se elegantně plazí půdou a listím. Mnohonožky hrají v ekosystému důležitou roli jako rozkladači. Živí se převážně odumřelými rostlinami a organickým materiálem, čímž přispívají k obnově živin v půdě. Na světě existuje přes 12 000 popsaných druhů mnohonožek, přičemž se odhaduje, že skutečný počet druhů je mnohem vyšší. V České republice se vyskytuje přibližně 70 druhů. Mnohonožky jsou převážně neškodné a neútočí na člověka. Některé druhy se však brání vylučováním dráždivých látek, které mohou u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci. Většina mnohonožek preferuje vlhké prostředí a vyhýbá se přímému slunečnímu záření. Najdeme je v lesích, parcích, zahradách, ale i v kompostech a pod kameny.

Anatomie mnohonožek

Mnohonožky patří do kmene členovců a jsou bezobratlí živočichové s protáhlým tělem tvořeným mnoha články. Na rozdíl od svého jména, které by mohlo napovídat, že mají stovky nohou, se počet nohou u mnohonožek liší druh od druhu a pohybuje se od desítek do zhruba 750. Každý článek těla, kromě hlavy a několika posledních, nese dva páry nohou. Hlava mnohonožky je malá a nese jeden pár tykadel, která slouží jako hmatové a čichové orgány. Mnohonožky dýchají pomocí vzdušnic, což je systém trubiček, které vedou kyslík přímo k jednotlivým buňkám. Rozmnožování mnohonožek je pohlavní a z vajíček se líhnou larvy, které se postupně svlékají a rostou, dokud nedosáhnou dospělosti. Mnohonožky hrají důležitou roli v ekosystému, jelikož se živí převážně rozkládající se organickou hmotou a přispívají tak k koloběhu živin v přírodě.

Stanoviště a rozšíření

Mnohonožky, tyto fascinující bezobratlé živočichy, nalezneme v široké škále stanovišť po celém světě. Preferují vlhká a stinná místa s dostatkem organického materiálu. Často se ukrývají pod kameny, kusy dřeva, v opadaném listí nebo v půdě. Některé druhy se adaptovaly i na život v jeskyních nebo v blízkosti lidských sídel. Rozšíření jednotlivých druhů mnohonožek je ovlivněno faktory, jako jsou klima, dostupnost potravy a konkurence s jinými druhy. Některé druhy mnohonožek se vyskytují pouze v určitých oblastech světa, zatímco jiné jsou rozšířeny kosmopolitně.

Potrava mnohonožek

Mnohonožky jsou fascinující stvoření, která hrají důležitou roli v ekosystému. Jako druh bezobratlého živočicha se vyznačují protáhlým tělem s mnoha nohami. Co ale mnohonožky jedí? Většina mnohonožek jsou detritivoři, což znamená, že se živí rozkládající se organickou hmotou. Jejich strava se skládá z listí, dřeva, hub a dalších rostlinných materiálů, které se rozkládají na lesní půdě. Tím, že konzumují odumřelou vegetaci, mnohonožky pomáhají vracet živiny zpět do půdy a podporují tak růst nových rostlin. Některé druhy mnohonožek jsou však všežravé a živí se i hmyzem, žížalami a jinými drobnými živočichy. Jejich ústní ústrojí je uzpůsobeno k drcení a žvýkání potravy. Mnohonožky jsou důležitou součástí potravního řetězce a slouží jako potrava pro ptáky, ještěrky a další predátory.

Rozmnožování

Mnohonožky jsou gonochoristé, což znamená, že se rozmnožují pohlavně a mají oddělená pohlaví – samce a samice. Samci se od samic často liší vnějšími znaky, například tvarem těla, zbarvením, nebo modifikací některých končetin. U některých druhů se projevuje pohlavní dimorfismus v odlišném počtu párů nohou. Samci mnohonožek produkují spermatofor, balíček obsahující spermie, který předávají samici během páření. Způsob předání spermatoforu se liší druh od druhu. U některých druhů samec spermatofor jednoduše odkládá na zem a samice si ho sama vyhledává, u jiných druhů samec spermatofor předává samici přímo, a to pomocí modifikovaných končetin, tzv. gonopodů. Po oplodnění kladou samice vajíčka, která bývají často chráněna kokonem zhotoveným z půdy a sekretu. U některých druhů samice svá vajíčka hlídají, dokud se nevylíhnou mláďata. Mláďata mnohonožek se líhnou s menším počtem tělních článků a nohou než dospělci. V průběhu svého života se mnohonožky několikrát svlékají a s každým svlékáním jim přibývají další tělní články a páry nohou.

Vlastnost	Mnohonožka	Stonožka
Počet nohou na článek těla	2 páry	1 pár
Tvar těla	Válcovité	Zploštělé
Pohyb	Pomalý	Rychlý

Mýty a fakta

Mnohonožky, ty zdánlivě odpudivé stvoření s mnoha nohama, se často stávají terčem mýtů a nepravd. Jedním z nejrozšířenějších omylů je tvrzení, že mnohonožky jsou hmyz. Ve skutečnosti se jedná o zcela jiný druh bezobratlých živočichů, kteří patří do kmene členovců, ale do třídy mnohonožek. Další mylná představa se týká počtu nohou. Přestože jejich název napovídá, že by měly mít stovky nohou, ve skutečnosti žádná mnohonožka nemá více než 750 nohou. Většina druhů jich má mnohem méně, obvykle kolem 100. Mnohonožky také nejsou nebezpečné. Na rozdíl od některých svých příbuzných, jako jsou stonožky, nemají jedové žlázy a nemohou kousat. Naopak, mnohonožky jsou pro člověka užitečné, jelikož se živí rozkládající se organickou hmotou a pomáhají tak udržovat rovnováhu v ekosystému.

Mnohonožky a člověk

Mnohonožky jsou fascinující stvoření, která hrají důležitou roli v ekosystému. Pro člověka jsou většinou neškodné. Živí se převážně rozkládající se organickou hmotou, jako jsou listy a dřevo, a pomáhají tak vracet živiny do půdy. Vzácně se mohou mnohonožky stát drobnými škůdci v zahradách, pokud se přemnoží a začnou konzumovat mladé rostliny. Většinou je však jejich přítomnost prospěšná. Některé druhy mnohonožek vylučují obranné látky, které mohou u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci. Většinou se jedná o mírné podráždění kůže, které po omytí vodou rychle odezní. V případě kontaktu s mnohonožkou je vhodné si umýt ruce a vyhnout se kontaktu s očima a ústy.