Tajemný život datlů: Co se děje v korunách stromů?

Datlové: Mistři tesání

Datlové, tihle opeření mistři tesání, jsou fascinující stvoření. Jejich schopnost neúnavně bubnovat do stromů, ať už při hledání potravy nebo budování hnízda, je obdivuhodná. Datlové patří mezi šplhavce, což je skupina ptáků charakteristická silným zobákem a specifickou stavbou nohou. Ty jim umožňují pevně se držet na kmenech stromů a pohybovat se po nich s neuvěřitelnou hbitostí. Datlí zobák je jako dokonalé dláto, schopné prorazit i tu nejtvrdší kůru. Zajímavostí je, že při takové činnosti datlové netrpí bolestmi hlavy. Jejich lebka je totiž uzpůsobena k absorbování nárazů. Datlové hrají v ekosystému důležitou roli. Pomáhají regulovat populace hmyzu a vytvářejí dutiny, které slouží jako úkryt pro další druhy ptáků a savců.

Výskyt a životní prostředí

Datlové jsou rozšířeni po celém světě a vyskytují se na všech kontinentech kromě Antarktidy a Austrálie. Obývají širokou škálu lesních stanovišť, od hustých pralesů po řídké lesíky a parky. Důležitým faktorem pro jejich výskyt je přítomnost stromů s dostatečným množstvím mrtvého dřeva, které jim slouží jako zdroj potravy a hnízdních dutin. Datlové se živí především hmyzem žijícím ve dřevě, jako jsou larvy brouků a mravenců. K jejich vyhledávání a dobývání používají svůj silný zobák a dlouhý lepkavý jazyk. V České republice se vyskytuje devět druhů datlů, z nichž nejrozšířenějšími jsou datel černý, strakapoud velký a žluna zelená.

Charakteristické znaky datlů

Datlové, fascinující obyvatelé lesů, se pyšní řadou charakteristických znaků, které jim umožňují vést jejich jedinečný životní styl. Silný, špičatý zobák je bezpochyby jejich nejvýraznějším rysem. Slouží jim k tesání do dřeva, ať už při hledání potravy v podobě hmyzu ukrytého pod kůrou stromů, nebo při budování hnízdních dutin. Datlové jsou také mistři v šplhání po stromech, k čemuž jim napomáhají dva páry prstů směřujících dopředu a dva dozadu, spolu s pevnými ocasními pery, o která se opírají. Jejich zbarvení se liší druh od druhu, ale často zahrnuje kombinace černé, bílé a červené barvy. Datlové hrají v ekosystému lesa důležitou roli, a to nejen jakožto regulátoři hmyzí populace, ale také tím, že vytvářejí dutiny, které slouží jako úkryt pro další druhy ptáků a savců.

Datlové, tihle opeření bubeníci lesa, nám připomínají, že i v tichu se skrývá rytmus života.

Radomír Holý

Potrava a způsob jejího získávání

Datlové jsou mistři v získávání potravy ze dřeva. Jejich zobák je silný a ostrý, ideální pro tesání do kůry a dřeva stromů. Hlavní složkou potravy datlů je hmyz, který žije ve dřevě, jako jsou larvy brouků, mravenci a termiti. Datlové dokáží svým citlivým sluchem detekovat hmyz ukrytý v dřevě. Jakmile datel hmyz lokalizuje, použije svůj silný zobák k vytesání otvoru do dřeva a následně dlouhým, lepkavým jazykem hmyz uloví. Jazyk datla je opatřený drobnými háčky, které mu usnadňují vytahování hmyzu z úzkých chodbiček ve dřevě. Kromě hmyzu se datlové živí také ovocem, semeny a mízou stromů, zejména v zimních měsících, kdy je hmyzu méně. Datlové hrají důležitou roli v ekosystému lesa, protože pomáhají regulovat populace hmyzu a přispívají k zdraví stromů.

Hnízdění a péče o mláďata

Datlové jsou známí svou péčí o potomstvo, která začíná již výběrem hnízdiště. Na rozdíl od mnoha jiných druhů ptáků, kteří si staví hnízda z větviček a trávy, datlové si hloubí dutiny v kmenech stromů. Tato činnost je pro ně fyzicky náročná a zabere jim obvykle několik týdnů. Dutina poskytuje mláďatům bezpečí před predátory a nepřízní počasí. Samice klade 3 až 7 bílých vajec, na kterých se střídá v sezení se samcem. Inkubace trvá přibližně dva týdny. Po vylíhnutí jsou mláďata datlů holá a slepá a plně odkázaná na péči rodičů. Ti je krmí hmyzem a larvami, které vytahují ze stromů svými silnými zobáky. Mláďata datlů rychle rostou a zhruba po měsíci opouští hnízdo. I poté se však ještě nějakou dobu zdržují poblíž rodičů, kteří je učí hledat potravu a bránit se nebezpečí.

Druhy datlů v Česku

Na území České republiky se vyskytuje 9 druhů datlů. Mezi nejrozšířenější patří datel černý (Dryocopus martius), impozantní pták s černým peřím a červenou čepičkou. Často se s ním setkáme v lesích všech typů, ale i v parcích a zahradách. Jeho typické "bubnování" do stromů slouží k dorozumívání a vyhledávání potravy. Dalším běžným druhem je strakapoud velký (Dendrocopos major), pestře zbarvený datel s nápadným červeným podocasním peřím. Obývá podobné prostředí jako datel černý a živí se hmyzem žijícím ve dřevě. Vzácnějším druhem je datlík tříprstý (Picoides tridactylus), který se vyskytuje v horských smrčinách. Jeho přítomnost prozrazuje typické "kroužkování" stromů, kdy odlupuje kůru a hledá pod ní potravu.

Význam datlů pro ekosystém

Datlové hrají v ekosystému nezastupitelnou roli. Tito ptáci, známí svým charakteristickým ťukáním do stromů, nejsou jen lesní bubeníci, ale také významní ekologičtí inženýři. Jejich hlavní potravou je hmyz žijící ve dřevě, jako jsou larvy kůrovců a tesaříků. Datlové je dokáží s neuvěřitelnou přesností vyhledat a vytáhnout ze stromů pomocí svého dlouhého, lepkavého jazyka. Tím pomáhají regulovat populace těchto hmyzích škůdců, kteří by jinak mohli způsobit značné škody na lesních porostech. Kromě toho, že datlové chrání stromy před hmyzem, poskytují také dutiny pro mnoho dalších druhů živočichů. Tyto dutiny, které datlové vytesávají do měkkého dřeva, slouží jako hnízdiště pro různé druhy ptáků, savců a i hmyzu. Mezi tyto tzv. sekundární dutinové hnízdiče patří například sýkory, brhlík lesní, plch velký nebo včely samotářky. Datlové tak svou činností podporují biodiverzitu a stabilitu celého ekosystému.

Vlastnost	Datel obecný
Velikost	20-25 cm
Rozpětí křídel	34-39 cm
Hmotnost	70-100 g
Potrava	Hmyz, larvy, semena

Ohrožení a ochrana datlů

Datlové, i přes jejich zdánlivou odolnost, čelí v dnešní době řadě hrozeb. Ztráta přirozeného prostředí v důsledku intenzivního lesnictví a urbanizace je jedním z nejvážnějších problémů. Datlové potřebují pro svůj život staré stromy s dutinami, které jim slouží k hnízdění a hledání potravy. Tyto stromy však často mizí z krajiny, a datlové tak přicházejí o své domovy. Dalším negativem je nedostatek potravy. Hmyz, který tvoří důležitou součást jejich jídelníčku, je ohrožen používáním pesticidů v zemědělství. Ochrana datlů a jejich biotopů je proto zásadní. Je důležité chránit staré lesní porosty a stromy s dutinami, omezit používání pesticidů a podporovat ekologické zemědělství.